Ve dvou přednáškových cyklech z třicátých let Karl Jaspers poprvé soustavně představil myšlenku obemykajícího – toho, co zahrnuje všechny horizonty a co se ani ve zkušenosti, ani v myšlení nemůže stát předmětem.
Ignác z Loyoly, zakladatel jezuitského řádu, si již
v 16. století dobře uvědomoval, jaké nároky na člověka
klade každodenní život. Přišel proto s konceptem
„duchovních cvičení v běžném životě“.
První ze tří svazků knižního průvodce Poutní místa Česka představuje celkem 50 poutních míst ze šesti krajů ČR, jejich zakladatelské legendy, historii i současnost, s fotografiemi exteriérů i interiérů.
Posvátný vzor Květu života, primární zdroj všech fyzických forem, je v tomto druhém svazku prozkoumáván ještě do větší hloubky. Skrze podrobné geometrické mapování autor ukazuje, jak je tento zdánlivě jednoduchý vzor Květu života obsažen ve stvoření
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Kniha lží byla a zůstává jedním z Crowleyho nejpřístupnějších a současně nejmnohoznačnějších děl. Je nejen vhodným studijním materiálem pro každého zájemce o thelému a novodobou magii, ale i podnětným literárním dílem, které dokáže oslovit každého.
Kniha „Strážkyně paměti“ přináší nové poznání o vývoji a osídlení Země již od prvních obřích kosmicko-zemských lidských ras, jež lze považovat i za prapředky Slovanů.
Poslední velké dílo Edmunda Husserla, v němž autor podává výklad základních pojmů transcendentální fenomenologie, zabývá se otázkami „přirozeného světa“ a krizí smyslu a objasňuje svůj vztah k moderní evropské kultuře.
Tereza Matějčková ve své nejnovější knize nabízí víc než dějiny pojmu nebo tematické čtení odkazu známých myslitelů – svěží pohled na nově položenou otázku po sebepřijetí a růstu.
