Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka.
26. dubna 1986 zničila série výbuchů reaktor a budovu 4. energobloku černobylské atomové elektrárny, nacházející se nedaleko od běloruských hranic. Černobylská katastrofa se stala největší technologickou katastrofou 20. století.
Kniha se věnuje dějinám fobie z chemie a přesvědčivě ukazuje, že naše obavy velmi častou plynou jen z nepochopení, nedostatku informací nebo neznalosti.
Italský filozof a odborník na evoluci Telmo Pievani ve svém inspirativním a hutném pojednání srozumitelně ukazuje, že nedokonalost je všudypřítomná a nebýt jí, nejenže by na Zemi neexistoval rozmanitý život, ale nevznikla by vůbec Sluneční soustava.
Konspirační teorie, plochozemci… Pokud chcete pochopit, jak se okrajové jevy staly naší novou normou, tuto knihu si nutně potřebujete přečíst. Od roku 2015 dochází k velkolepému rozmachu staletého bludu, že je Země plochá.
Tato kniha je o lidech, kteří se snaží řešit problémy způsobené lidmi, kteří se snaží řešit problémy,“ popisuje autorka svou knihu rozkročenou mezi vědeckou reportáží a cestopisem.
Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás
stále neznají základní fakta.
Podle Einsteinovy slavné rovnice E=mc2 lze veškerou hmotu přeměnit v energii. Je všude a je vším. V tomto hodnotném zasvěcení do tématu uznávaný odborník Vaclav Smil vysvětluje její klíčovou roli ve vývoji jak naší planety, tak moderní společnosti.
První část této mimořádné a nedocenitelně důležité knihy se zabývá obecným vývojem klimatu, přičemž se věnuje základním přirozeným mechanismům klimatických změn.
Přepadá vás někdy úzkost ze stavu naší planety? Klimatická změna, ztráta biodiverzity nebo oceány plné plastů jsou zásadní problémy, ale panika nám nepomůže víc než popírání.
Esej jednoho z největších matematiků tohoto století se zamýšlí nad krásou matematiky a smyslem matematikovy práce. Přibližuje stylem přístupným i pro laiky, co je obsahem matematické analýzy a jaký význam má v matematice lidská tvořivost.
Semenné rostliny představují podstatnou část globální fytocenózy a jejich sekundární metabolismus vytváří nepřeberné množství organických molekul, z nichž mnohé vykazují příznivé působení na lidský organismus využitelné v terapii či prevenci.