Jak starý je Měsíc? Proč je kulatý? Kolik lidí už ho navštívilo? A jakou spojitost má se slavným Titanicem? Objevte odpovědi na všechny všetečné otázky o vesmíru a především o Měsíci.
Autorka vysvětluje, proč jsou Pythagorovy myšlenky stále živé, a přináší portréty čísel od jedné do dvanácti, v nichž objasňuje jejich specifické vlastnosti. Jako například to, proč je život spjat s pětkou a kružnice s jedenáctkou.
Kniha zve začínající astronomy, především děti školního věku, do blízkého i vzdáleného vesmíru. Poskytuje základní informace o sluneční soustavě, o hvězdách a dalších vesmírných tělesech.
Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon.
Dostává se vám do rukou kniha vynikajícího popularizátora astronomie Ivana Havlíčka, kniha, která je odrazem lidského umu, fantazie a nezkrotné touhy po poznání. Již první průkopníci astronomie spatřili na Jupiteru neuvěřitelné detaily.
Kniha seznamuje čtenáře s východisky, okolnostmi, průběhem a výsledky nejdelší simulace kosmického letu, jaká byla doposud realizována. Příběh první úspěšné „mise“ šestičlenné mezinárodní posádky na planetu Mars je popisován z mnoha různých pohledů.
Osudová přitažlivost gravitace popisuje, jak byly tyto nesmírně hmotné, ale neviditelné objekty objeveny a co nám jejich existence říká o vývoji vesmíru. Knihu doplňuje množství názorných ilustrací a fotografií.
Kniha nás provedí od prvních pokusů o určování vzdáleností Slunce a Měsíce, které podnikli antičtí astronomové, až po moderní velikány astronomie, jako byl Edwin Hubble.
Plejáďané, tito bořitelé systémů a cestovatelé z budoucnosti, nás berou na cestu nezmapovanými územími Knihy Země, která obsahuje všechny lidské zkušenosti. Nabízejí nám nástroje k přežití..
Kniha je nejen životopisem naší planety jako vesmírného tělesa, ale i portrétem vzniku a vývoje života. Navíc přináší sugestivní pohled do vzdálené budoucnosti Země, založený na analýzách mladého vědního oboru zvaného astrobiologie.
Jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie rozvíjí ve své knize hypotézu o tom, že vesmír je prostorově konečný, přestože nemá žádné hranice.
