Detailně zde zkoumá nejen politický průběh zápasu o Lutherovu reformaci ve 20. a 30. letech 16. století, ale spolu s tím řeší i otázky rozšíření knihtisku jako iniciátora mohutného rozvoje reformačního myšlení a spolu s tím i reformačního školství.
Kniha je věnována civilizaci starých Slovanů, kteří se na sklonku starověku dostali na historickou scénu, aby záhy ovládli značnou část Evropy. Autorka sleduje jejich etnogenezi a územní expanzi přes vytvoření států až na práh 13. století.
Střední Evropa je nezávislou entitou, historicky ovlivněnou specifickým rozložením politických sil. Středoevropský region je zpravidla přehlížen pro svůj ekonomický a politický vývoj, jeho geopolitický a geostrategický význam je však nepopiratelný.
Kniha Instituce Evropské unie a Lisabonská smlouva, připravená autorským kolektivem z katedry západoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, analyzuje z perspektivy nového institucionalismu změny Evropské unie...
Soužití v Evropské unii i její současná krize jsou podněty k zamyšlení nad tím, co Evropa znamená a jak vznikla. Úkolem této knížky je pokusit se zodpovědět, jak vznikala Evropa v dějinném procesu.
Nejnovější syntetická práce německé historiografie o nuceném pracovním nasazení zahraničních dělníků a vězňů koncentračních táborů ve válečném hospodářství nacistické Třetí říše.
Přijde Mordor a sežere nás je knihou „on the road“ na východoevropský způsob. Stále zářivější hvězda polské literatury Ziemowit Szczerek projel zemi v potížích: Ukrajinu. Obešel se bez povinného sentimentu, kapesník nevytáhl ani jednou.
Publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Publikace obsahuje výběr autorových článků a komentářů od roku 1998, které jsou doplněny dosud nepublikovanými úvahami o aktuálních politických tématech.
