Román Už dva tisíce let vychází r. 1934. Je to kompozice zobrazující „lidskou komedii“ (či drama?) v její mnohovrstevnatosti.Kvazi-deníkovou formou hrdina mapuje události, společenské klima a vypjaté ideologické tendence i atmosféru tehdejší mondény.
Ve svém novém románu, lyricky laděném v malebném
prostředí Itálie, Monaka a Francie, vypráví autor podmanivý
příběh mladé ženy z jedné ligurské horské vesnice,
kterou zastihne podobný osud jako kdysi její matku,
pocházející z Rakouska.
Částečně autobiografický román Cesta pouští vznikal v osmdesátých letech a autor jej považoval za nejdůležitější ze svých děl. Jak sám řekl – „je psán vlastní krví“.
Živý a humorný román sleduje všední život studentů pražské Filozofické fakulty na pozadí událostí posledních měsíců před sametovou revolucí. Jak s tím však souvisí Bach, Strauss nebo Vinnetou? A Václav Havel?
