Co to vlastně je vědecké poznání?
Jak souvisí naše poznání a lidská svoboda?
Jsou historie, literární vědy anebo sociologie vědami anebo náležejí spíše k uměleckému vyprávění o světě a našem místě v něm?
Je obecně známo, že děd Václava Havla Vácslav Havel (1861-1921) byl podnikatelem ve stavebnictví a podporovatelem české kultury. Je však téměř neznámo, že se stal sám autorem knihy, pojednávající svérázným způsobem témata na pomezí náboženství a filosofie.
Kniha zkoumá nová paradigmata v současné biologii a do hloubky se zabývá přínosem vědců jako jsou Richard Dawkins,
Barbara McClintock, Adolf Portmann, D. Bohm, R. Sheldrake a G. Bateson.
Čtenáři předkládaná publikace představuje v česko-slovenském kulturním prostoru první monografické zpracování základních metafyzických otázek jednoho z hlavních představitelů této epochy, španělského teologa, filozofa a právníka Františka Suáreze.
Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou.
Pokus o filosofickou reflexi převážně křesťanské, buddhistické, hinduistické, islámské, taoistické a zenové mystiky, opírající se o výpovědi jejich význačných představitelů.
Zasvěcený rozbor Foucaultova díla, odhalující vývoj jeho metod zkoumání člověka a společnosti, doplněný o rozhovor s Foucaultem, který objasňuje, jak konstruoval svůj projekt dějin sexuality.
