Nejprodávanější knihy nebo omalovánky v roce 2024
osobnosti a osudy

Polskou královnu Hedviku z Anjou (1374–1399) někdy zaměňujeme se slezskou kněžnou sv. Hedvikou (1174–1243). Hedvika, dcera uherského krále Ludvíka z Anjou, byla následnicí nejstarší vládnoucí dynastie polských králů Piastovců.

Sedmá, poslední část monografie souhrnně hodnotí osobnost T. G. Masaryka, jehož biografii podaly předešlé svazky.

Unikátní kniha – katalog přibližující život a dílo „nejslavnějšího českého emigranta“ Miroslava Šaška mixem dobových dokumentů, obrazů, skic a ilustrací. S texty Martina Salisburyho, Olgy Černé a Pavla Ryšky.

Deníky Moniky Pajerové z let 1980–1990 přinášejí autentické svědectví o společenských a politických poměrech za normalizace, o opatrném politickém tání v závěru let osmdesátých a pádu komunistického režimu v listopadu roku 1989.

Známý autor duchovních knih Anselm Grün není jen benediktinský mnich, ale také manažer, učitel, duchovní průvodce, rádce mnoha lidí. Jeho vlastní biografie zachycuje životní témata, která mu zvláště leží na srdci.

Memoáry Luďka Svobody Antikvariát a já nejsou jen vzpomínky na proslulý obchod knihami a grafikou v Dlážděné ulici č. p. 5, jsou i vyznáním úcty a přátelství k těm, kteří zde „trávili dny jako zaměstnanci a hodiny jako zákazníci“...

V memoárech Nicka Kenta, hudebního publicisty, jenž svá nejlepší novinářská léta strávil jako dopisovatel světoznámého New Musical Expressu, před námi ožívá rocková scéna sedmdesátých let.

V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.

Je možné začít ve zralém věku druhý život?

Vzpomínkové texty a esejistické črty obsažené v tomto svazku přinášejí dvě výjimečná svědectví o závěrečném údobí života amerického básníka, esejisty, překladatale a literárního historika Ezra Pounda.

Výpravná umělecká monografie Félicien Rops: enfant terrible dekadence je první původní českou monografií věnovanou životu a tvorbě jednoho z hlavních představitelů evropské výtvarné dekadence a symbolismu, která ho zasazuje do kontextu těchto hnutí.

Ač byl Ivo Loos (1934-2009) celoživotní profesí architekt, významně se zapsal i do dějin moderní české dokumentaristiky.

Nová kniha Vratislava Ebra je rozsahem spíš menší, ale svým obsahem to bohatě kompenzuje. Autor zde oslovil na osmdesát osobností kulturního, společenského a vědeckého života, aby zavzpomínali na největšího českého básníka Jaroslava Seiferta.

Kniha Michala Přibáně je výsledkem autorova pátrání po životních příbězích dvou výrazných osobností našeho poúnorového exilu.

Popularizační studie o Karlu Havlíčkovi od našeho předního politologa. Havlíček jako zdroj inspirace pro dnešní myšlení o politice a společnosti.

Ladislav Žák (1900–1973) se prakticky i teoreticky zabýval problematikou bydlení, navrhováním nábytku a později i řešením dobově aktuálního úkolu minimálního bytu pro sociálně slabé vrstvy.

Marná léta učednická, zahrnující šest kapitol, jsou svědectvím o intelektuálním vývoji brilantního esejisty Améryho v průběhu zhruba čtyřiceti let.

Třicet let po smrti legendárního představitele filmového Kristiána se poodkrývá rouška největšího tajemství, které Oldřich Nový velmi zdařile skrýval.

Období raného středověku, v němž do Británie pronikalo křesťanství a záhy zde zdomácnělo, je nazýváno dobou světců a hrdinů. Kniha se snaží seznámit čtenáře s osudy několika svatých tohoto období prostřednictvím vybraných hagiografických děl 7. a 8. st.