Nejprodávanější knihy nebo mapy v roce 2024
umění

Publikace Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky provede čtenáře životem a dílem jenoho z nejvýznamnějších barokních architektů, prvního skutečně českého velikána barokní architektury.

Umělecká díla se sportovní tematikou nemusí být jen součástí obrazových dějin sportu, ale mohou přinášet i svědectví o životě společnosti a člověka.

Kniha obsahuje 13 příběhů, které s vtipem přibližují díla moderního umění žákům vyššího stupně základních a středních škol, a stává se tak vhodnou pomůckou v rukou učitele či rodiče.

Kniha Tváře přináší výběr z volné tvorby Herberta Slavíka, jednoho z nejvýraznějších fotografů současné doby. Držitel řady českých i mezinárodních prestižních cen se dlouhodobě profiluje především jako portrétní fotograf.

Kniha si komparativním prizmatem klade otázku, zda lze z konkrétních historických souvislostí vývoje čtyř evropských velkoměst 19. a 20. století, Londýna, Paříže, Berlína a Vídně – vysledovat rozdílné sídelní strategie.

Monografie vedle studií o antroposofickém umění představuje 125 tvůrců, kteří se mezi lety 1913–2013 pohybovali v mnoha oblastech od malířství, sochařství, grafiky, uměleckého řemesla a designu.

Anglické, doplněné vydání publikace „Sepulkrální skulptura jagellonského období v Čechách“ (2010) mapující sepulkrální skulptury z období vlády jagellonské dynastie. Studie jsou doplněny podrobným katalogem děl a rejstříky.

Monografie je doplněna výborem všech autorčiných děl. Čtenář tak v textových přílohách knihy i na přiloženém DVD dostává do rukou umělecky živé jádro díla Gabriely Preissové spolu s díly pozdějších tvůrců, kteří stěžejní autorčina dramata adaptovali.

Monografie „Hugo Haas a jeho (americké) filmy“ vychází z disertační práce Milana Haina, absolventa filmové vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci. Jeho práce těží z pečlivého studia dosud neprobádaných pramenů z amerických a evropských archivů.

Monografická publikace vznikla jako knižní záznam inventury prací, reprodukcí, textů, projektů konceptuálního umělce Jána Mančušky (1972–2011), s jejichž mapováním se započalo v roce 2012.