Román Sedm bláznů (1929) zobrazuje Argentinu na okraji propasti. Monstrózní svět hemžící se snílky, revolucionáři a potenciálními diktátory může být vnímán jako Arltovo zlověstné proroctví trýznivého vývoje země ve 20. století.
Manželé Minářovi rekonstruují městský byt a na dobu stavebních prací se stěhují do venkovské chalupy. Ta leží v zapadlé malé vesnici uprostřed krásné přírody, postrádá ovšem civilizační výdobytky, které pro ně dosud byly samozřejmostí.
"Včera tam ještě nebyl. Jen prázdné, špinavé výlohy. Dnes, s úderem deváté, se tu objevil. Aranžérka pověsila do výlohy velký plakát a nad vchodem se rozsvítil neonový nápis: Rychle a bezbolestně. Nic víc. Nový obchod na pěší zóně v Praze.
No co, snad se zase tolik nestalo... brání se Michal výčitkám své ženy Isabely. Má na mysli, že nakazit manželku nemocí, o které se ve slušné společnosti nemluví, není důvod k rozvodu. Isabelu jeho postoj rozzuří a rozhodne se, že se pomstí.
Zuřila válka. Chtěly bojovat. A jaký boj nakonec svedly!
„Postupuj jako s rovnicí. Rozlož ji. Najdi X,“ opakuje si studentka matematiky Charlie pokaždé, když se dostane do úzkých, a to se jí poslední dobou stává často...
Děj neobvykle koncipovaného románu je zasazen do bouřlivé doby konce 18. století, kdy se v ozvucích Velké francouzské revoluce hroutil starý svět a z jeho prachu povstal svět nový, plný vábných nadějí a tužeb...