Řecky psaný Physiologus ze 2. století shrnuje poznatky a domněnky o všelijakých zvířatech a bytostech, skutečných i smyšlených, ze spisů dřívějších autorů. Inspiroval středověké encyklopedie, lucidáře, bestiáře.
"Haloklina" je, stejně jako autorův debut, rozdělena do tří částí, v nichž se postupně zabývá tématy jako je pobyt v psychiatrické nemocnici, domácí násilí, generace singles, život s tělesným postižením, stárnutí nebo feminismus.
Z Polkowského básní čiší prazvláštní síla – nevídaná sebejistota básníkova nazírání světa, jež ke čtenáři proniká klidným, avšak sytým hlasem, bez zbytečného halasu a rétorických vzletů, byť ne bez patosu. Vždyť je tu řeč o tragických osudech.
Zde soustředěné verše autorů z volného sdružení Sursum zachycují i proměny, přibližování se a vzdalování poetice druhé vlny českého symbolismu. Do tvorby vstupuje stále razantněji snovost, ne ještě s podvědomím, ale už s čímsi jako nad-vědomím.
V lese se najednou objevila krabička. Na jedné straně má dvě dírky a nikdo neví, jak se tam ocitla. Všechna zvířátka přemýšlejí o tom, proč se objevila právě v lese, nikdo ale nezná odpověď.
Autor sbírky Krátké básně dlouhých večerů, milovník přírody a poezie, farmář, myslivec, otec dvou synů. Básně v této sbírce pochází z období osobní vztahové krize a věříme, že budou laskavými průvodci všem, kteří se ocitají v podobné životní situaci.
Desátý z řady příběhů pro nejmenší čtenáře o tom, co všechno umí neposedný krteček a jeho zvířecí kamarádi, je zaměřen na základní pocity, se kterými se děti setkávají v kontaktu s vrstevníky i se světem dospělých.
