Když mi byly tři, rozbil jsem si hlavu o bidet. Když mi bylo devět, rozbil jsem si hlavu o kolo, které jsem vedl do kopce. Myslím, že bych vůbec neměl cestovat, protože jsem hrozně nešikovnej. Ale stejně to dělám. Radši ale chodím pěšky, protože tak je to nejbezpečnější.
Rychlé šípy dostanou od Losny zašifrovanou zprávu, v níž jim sděluje, že mu kdosi ukradl ježka v kleci. A tak se Rychlé šípy znovu vydávají pátrat do Stínadel.
Vybroušená povídková sbírka o pohnutých osudech z jižních Čech
Tohle je svět, tak žij! Není na co čekat – co nechytneš, uteče, k čemu nepřivoníš, zvadne. I půvabnou jihočeskou osadu Paulinu pohltil les, místo komínů ční k nebi stromy a všude je hrobové ticho.
Jsou tři, i když každý sám. Probudí se na neznámém místě. Netuší kde, neví proč. Nic si nepamatují. Julie procitá na zemi v cizí koupelně, s nevolností a pořádnou bolestí hlavy.
Bakly je kupodivu stále naživu, v jím vyvolané válce podsvětí se zaplétá do spirály násilí stále hlouběji a hlouběji a nehledá cestu ven. Jen blízkost smrti ho udržuje na hranici příčetnosti.
Od sametové revoluce přes Nagano až k dospělosti
Všechno, co neuložíte, se jednou ztratí. A ztratit vzpomínky na dětství a dospívání v devadesátkách a na přelomu tisíciletí, to by byla škoda. V této knize nejsou ty vaše, ale spousta z nich vám bude povědomá.
Pozoruhodná povídková sbírka je svérázným autorským příspěvkem k věčnému literárnímu tématu malého člověka ve víru velkých dějin, příběhy konkrétních jednotlivců na pozadí dějinných zlomů a společenských přeměn....
Tereza Boučková vstupuje do cizích životů jednoznačně a nekompromisně. Třináct Šíleně smutných povídek je třináct příběhů, které mají ve svém vyznění smutek, ale mnohé jsou i ironické a plné paradoxů.
Hrdinové Topolova románu, kočovný herec Táta se svou alkoholickou ženou a dvěma synky, křižují Evropou, aby se pokusili nalézt staronový domov na březích Sázavy.