Hlavními tématy česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovnici.
Česká multikonfesní společnost se musela ve dvacátých letech 17. století, po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, během několika málo let proměnit v oficiálně jednotně katolickou zemi.
Kniha významného českého historika Jana Galandauera čtivě, ale současně zasvěceně přibližuje dějiny Národního památníku na Vítkově, tvořícího jednu z dominant Prahy.
Velké povstání Bohdana Chmelnického představuje neskutečně krvavý a zničující konflikt druhé poloviny 17. století. Svým průběhem a důsledky ovlivnil vnitropolitický vývoj Polsko-litevské unie a změnil mocenskou rovnováhu v celé východní Evropě.
Samozřejmé pravdy historičky Jill Leporeové jsou čtivě napsané dějiny Spojených států amerických a k nim přiřazených protikladů, jež tuto zemi provázely od samého vzniku.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
Tento životopis nevypovídá jen o životě Václava Havla a jeho myšlenkovém odkazu, ale také o dějinách střední Evropy ve dvacátém století. Tvoří dokonce jakýsi základ, který by každý žák, student i dospělý mohl a měl znát.