Nicanor Parra (1914–2018) nikdy není tam, kde se na něj čeká. Fyzik, který se pustil do psaní básní. Básník, který vymyslel antibásně. Antibásník vyrábějící z tácků angažované artefakty.
Ukrajinský básník Váno Krueger (1986) je první známý nekrokomunista v naší galaxii. Čtenáře sevře do pařátů a odnese ho do Krasnokruegersku, města rudých stínů, kde komunistická mytologie vzkvétá tak, jako by se Velký říjen odehrál loni.
Burleskní Příhody při shazování kůží, podle nichž je nazván celý tento soubor autorových próz, jsou tvořeny úvodními kapitolami zamýšlené novely, na které Thomas pracoval především v květnu a červnu 1941; ...
Zkrocení tří jedů je báseň Dharmy; je to „Dharma jedna báseň“, rada od srdce k srdci, esence zkušeností velikého Mistra, napití přímo z pramene – nezkaleného, nezředěného, doušek Buddhovy Nauky takové, jaká je.
Antologie představuje poprvé v ucelené knižní podobě německy psanou poezii z Bukoviny. Tento východoevropský region s hlavním městem Černovicemi se ve dvacátém století stal svědkem řady dramatických dějinných zvratů.
Ačkoli je Zahnívající čaroděj dílem básníkova mládí, projevuje se v něm již "zkušený a sečtělý jako starý černokněžník". V českém překladu vychází Zahnívající čaroděj vůbec poprvé.
Básně jednoho z nejvýznamnějších litevských básníků současnosti Tomase Venclovy konečně vycházejí v češtině. Zrcadlové, česko - litevské vydání Čas rozpůlil se.../ Ipuseja para... obsahuje básně z 60. až 90. let 20. století.
Zdrojem k Čínským Cantos byly Poundovi francouzské dějiny Číny Histoire générale de la Chine ou Annales de cet Empire (Paříž, 1777–1785, ve 13 svazcích).
První básnická kniha, která této svérázné americké rockerce vychází. Zpěvačka, literátka, performerka a feministka nepřináší světlo, ale libuje si ve všem temném a odvráceném.
Několik drobných próz a básní, v nichž Hermann Hesse vylíčil své pocity z „cestování vzduchem“ v době kdy překonání zemské tíže bylo ještě zázrakem a básník je vnímal s úžasem jako nádherné překročení hranic, jež člověku určila příroda.
H. M. Enzensberger v básnické sbírce Fúrie mizení prohlubuje svoje skeptické postoje vůči technickému a společenskému pokroku, vůči velkým ideám a ideologiím, přičemž reflektuje civilizační šum, postupující entropii, děsivou všednodenní šeď.
Mešuge dům je nejen intimní vyznání ženy–básnířky ale i metafora Érecu, obraz židovského státu, domova, jenž je sice bezpečným, familiárním zázemím, jehož existence je však neustále ohrožena, zevnitř i zvenku.
