Kniha přichází s historickou reflexí "věčně" aktuální problematiky oscilující mezi klíčovými pojmy lidské existence, zdravím a nemocí. Jedno z mála kulturněhistorických témat, které žije v lidském světě stále.
Knížka nás provází životním příběhem autorčiny babičky, která sice ještě byla dítětem 19. století, ale bylo jí dáno prožít obě světové války a navíc téměř čtvrtstoletí komunistického režimu.
Desátý a zároveň poslední díl čtenářsky oblíbené řady Toulky minulostí světa se podrobně věnuje procesu vzniku evropských národních států, které mají už v 19. století hrát hlavní roli v evropských i světových dějinách.
Kniha Helsinský efekt Daniela Thomase je jako celek velmi srozumitelná, napsaná s hlubokou znalostí věci a rozhledem po celém komplexu helsinské problematiky.
První mikrohistorická práce o dějinách 19. století. A. Corbin v ní rekonstruuje svět obyčejného měšťana, žijícího na pařížské periferii, jenž nijak nezasáhl do velký dějin a jehož život je typickým pro anonymní masy lidí z nižších sociálních vrstev.
Kniha se detailně věnuje jedné z nejdramatičtějších krizí studené války, která byla vyvolaná znárodněním Suezského průplavu a vedla ke dvojí vojenské konfrontaci - sinajskému tažení Izraelců a britsko-francouzské invazi v Port Saídu.
Monografie německého historika je jednou z prvních prací, která důkladně rekonstruuje formování a hlavní rozhodovací procesy předcházející realizaci nacistického holocaustu.
Profesor chirurgie z Yaleovy univerzity a autor několika populárně naučných publikací ve své knize předkládá šokující příběh jedné z nejostudnějších epizod historie lékařské vědy.
Rok 1980 byl rokem velkých sportovních událostí a nenápadných politických posunů. Poprvé můžeme projet po dálnici z Prahy až do Bratislavy, ve světě jsou vymýceny pravé neštovice a v New Yorku je zastřelen John Lennon.
Pět, čtyři, tři, dva, jedna, gooooool! zařval celý stát. Byly to poslední sekundy a československý tým uhájil nad Sovětským svazem těsné vítězství 3 : 2 na mistrovství světa v ledním hokeji, které se hrálo shodou okolností právě v Praze.
O prvním globálním teroristovi Iljiči Ramírezovi Sánchezovi, řečeném Carlos, bylo známo, že se v 70. a 80. letech 20. století pohyboval po střední a východní Evropě.