Sto osm krátkých lyrických textů v knize Prach prázdna českého básníka Iva Hucla
je především svědectvím o světě na odvrácené straně našich očí,
svědectvím o myšlení bez konceptů a strategií, o řeči,
která nás skrze usebrání obrací do nitra.
Básnířka říká, že napsala knihu „o samotě, v jednom prostředí, v jednom rozpoložení, v krátkém časovém úseku“, proto je knížka „jednoho ducha, vztahem k realitě homogenní, výstavbou básní osobitá“.
Šestá básnická sbírka Zdeňka Volfa zaujme texty, jejichž „síla spočívá ve skutečné osobní výpovědi, namnoze až zpovědi, která s sebou přináší nezvyklou otevřenost“ (Petr Hruška).
Kniha je zamýšlena jako návod, jak na to, aby písničky a básničky byly co nejsrozumitelnější, a jak je přiblížit dětem opravdu malým či dětem s handicapem (dysfázií, autismem, dětem s opožděným mentálním vývojem, specifickými vývojovými problémy).
Nová sbírka básnických miniatur Zdeňka Hrona s ilustracemi Heleny Wernischové.
Rorýsi vlastně hnízdí ve svém víru / v bezedné propasti, jež vrací víru / když v přístavu, v němž hledím za lodí / snad v lese stěžňů s větrem zabloudí.