Nejprodávanější tituly v roce 2024
Evropa

Spoustu vzrušujících kapitol první podmořské války v dějinách lidstva odhaluje bohatě ilustrovaný druhý svazek série Zlověstné oceány.

V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"

Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí.

Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem.

Autor pojednává o jednom ze dvou nejmladších států Evropské unie, který však délkou svých dějin patří k těm nejstarším v rámci Evropy, i když stále ještě ne k těm dost probádaným. Tudy vedla cesta, kudy do nitra kontinentu přicházela neolitická civilizace, zde měli svá království Thrákové, zájmy Řekové a po nich Římané, sem zamířili Slované i turkitští Bolgaři a vznikly tu 1. a 2. bulharská říše soupeřící s Byzancí. Po dlouhém období v osmanské říši se v 19. století zrodil nový bulharský stát, který se stal významným činitelem v rámci oblastí Balkánu a jímž je dodnes.

Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.

Publikace z řady postkonferenčních sborníků nabízí komparativní pohled na roli Brna v rámci sítě měst rakousko-uherské monarchie.

Stručné dějiny Lucemburska, jednoho z nejmenších evropských států, ale s velmi pozoruhodnou historií a obecně známými příbuzenskými vazbami na český trůn.

Miroslav Jeřábek předkládá pestrý obraz světa oficiální i neoficiální středoevropské diplomacie.

Kniha analyzuje anglické revoluce 17. století z hlediska současníků, z pohledu tvůrců dobové politické filozofie a politického myšlení a také z historického odstupu – totiž z hlediska pozdějších anglických pozorovatelů francouzské revoluce.