Knížka o životě po smrti je nejčtenějším dílem německého naturfilosofa, psychologa, lékaře a fyzika Gustava Theodora Fechnera. Jeho myšlenky o trojím životě člověka, o vzájemném prolínání duchů živoucích i zemřelých a další úvahy.
Vedle úvodní studie o hlavních památkách a typech synagog 17. a 18. století v Čechách a na Moravě přináší katalog podrobnější charakteristiky 43 synagogálních staveb od konce 16. do počátku 19. století.
Tato kniha vede čtenáře k pochopení a ocenění základních pojmů klasického indického buddhistického myšlení: sleduje jeho vývoj už od Buddhovy doby a otvírá pohled na nejnovější vědecké poznatky i sporné otázky.
Kniha se věnuje tématu oproštění u Mistra Eckharta, středověkého teologa, a kazatele, "otce německé mystiky", který ve svém díle jedinečným způsobem spojuje středověkou teologickou tradici s hlubokou spirituální zkušeností mystické jednoty.
Předkládaný soubor textů se týká ústředních témat politické filosofie: spravedlnosti, svobody a rovnosti, povahy a významu liberalismu, tolerance, moci a strachu z ní, demokracie či samotné povahy politické filosofie.
Kniha přináší pohled tibetského buddhismu Diamantové cesty na proces umírání a vysvětluje, co se děje po smrti, kdy mysl zpracovává všechny prožité dojmy, na základě kterých se opět rodí do lidské nebo jiné formy existence.
Při rozboru symboliky zednářských obřadů dochází autoři k důkazu přímé spojitosti mezi moderními zednáři a středověkými templáři a k rekonstrukci zapomenutého příběhu Ježíše a jeho bratra Jakuba.
Tato kniha obsahuje dva Matoušovy spisy: Proposici ke svatořečení svaté Brigity, kterou Matouš pronesl při kanonizačním procesu a v níž žádost o kanonizaci zdůvodňuje, a Umučení Krista.
Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.
Jedná se o samostatně vydanou prostřední kapitolu Swedenborgova nejznámějšího díla Nebe a peklo, ve kterém se autor zabývá posmrtným osudem člověka v duchovním světě.
Posametový president Václav Havel, politik, spisovatel a meditátor, se představuje ve svých Dopisech Olze (knižně Praha 1983) také jako filosof, i když se nesnaží podat ucelený noetický koncept.
