Začátkem června 2005 vysadil v noci vrtulník čtyři příslušníky amerických Navy SEAL k akci do hornaté oblasti pákistánsko-afghánských hranic. Jejich úkolem bylo zajmout nebo zabít známého vůdce al-Káidy.
Větší zemský soud, konstituovaný v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., patřil po dlouhá staletí k nejvýznamnějším orgánům veřejné moci na půdě českého království.
Kniha vyznačující se poutavou formou a poetickým jazykem hledá cestu ke kultuře a mentalitě středověku prostřednictvím mytologických a dobrodružných vyprávění, která vznikala kolem základní osy pověsti o zakleté Meluzíně a rytíři Raymondinovi.
Za „nález století“ bezpochyby můžeme označit archiv posledního mladoboleslavského bratrského biskupa Matouše Konečného, odkrytý v srpnu 2006 v budově bývalého minoritského konventu a někdejšího sídla bratrských biskupů „na Karmeli“ v Mladé Boleslavi.
Jaká byla atmosféra Brna „pod hákovým křížem“? Poněkud netradiční průvodce, který prostřednictvím příběhů čtyřiceti brněnských lokalit seznamuje čtenáře s tím, jak vypadalo město v době nacistické okupace.
V československé armádě bylo v letech 1918 až 1948 jmenováno do generálské hodnosti celkem 533 důstojníků; kniha rekapituluje životní osudy devíti z nich. Časové rozpětí životopisů sahá od roku 1869 do roku 1977.
Autorka se coby americká ministryně zahraničí během dvou prezidentských období Billa Clintona podílela na zásadních politických rozhodnutích své doby a účastnila se nejednoho dějinného dramatu.
Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravě císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století.
Autor v knize Promluvili o zlu předkládá zamyšlení nad vzájemným vztahem dějin a paměti. Práce však není jen teoretickou úvahou, ale také nevšední interpretací vzpomínek přeživších holocaustu.
Cílem monografie je analýza vnímání a přístupu Velké Británie k problému evropské kolektivní bezpečnosti a k pokusům o její vytvoření v první polovině dvacátých let 20. století.
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
Kniha přináší syntézu politických, sociálních, hospodářských a kulturních dějin českého 13. století, reflektující tradiční pohled historiků na století posledních Přemyslovců a zároveň současný stav bádání o této epoše.
Autor se zabývá významnými rozdíly mezi kmeny – proč a jak vlastně válečníci bojovali, jaké používali zbraně a bojové techniky, ukazuje, jak ovlivnili evropské a americké techniky.
