Středověký člověk byl oproti nám jistě lepší pozorovatel a zdatnější čtenář oblohy a byl také více ovlivněn vnímáním meteorologických jevů ve smyslu symbolů a znamení, z nichž mnohá nalézal již v biblickém textu.
Stromy jsou od nepaměti nezastupitelnou součástí naší krajiny a člověka provázejí - obrazně i doslova - od kolébky po rakev. Mnohdy je považujeme za cosi samozřejmého, co nám poskytuje především hospodářský užitek.
Přepadá vás někdy úzkost ze stavu naší planety? Klimatická změna, ztráta biodiverzity nebo oceány plné plastů jsou zásadní problémy, ale panika nám nepomůže víc než popírání.
Představte si, že budeme dlouho dopředu vědět, s jakou pravděpodobností se u nás vyvine rakovina, že budeme mít k dispozici personalizované poznatky o svých genech, orgánech a buňkách.
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
Proč se chováme tak, jak se chováme? Takovou otázku se pokoušeli zodpovědět mnozí a už rozmanitost přístupů, jak ji lze uchopit, naznačuje, že se jedná o úlohu navýsost zapeklitou.