Deníky mladých Šternberků z kavalírské cesty, podniknuté počátkem 60. let 17. století, představují unikát mezi podobnými prameny k dějinám cestování v období baroka, už proto že jsou z většiny psány dobovou, navíc živou a barvitou češtinou.
V textech, které s mystifikační hravostí překračují obvyklou podobu povídkového vyprávění, najdeme mimo jiné záznam wrestlingového
zápasu, kroniku fiktivní obce, přepis nonkonformního rozhlasového vysílání.
Zakarpatí je nejzápadnější část Ukrajiny a region, který je díky společné historii v rámci Československa, doposud propojený s osudy mnoha Čechů. Vazby obyvatel Zakarpatí na Čechy a Moravu jsou však mnohem větší a sahají až k Velké Moravě.
Bylo nás pět za časů normalizace – tak by se dal charakterizovat tragikomický román ze šumavského pohraničí, líčený očima Michala Zídka, žáka 7. C vimperské Základní školy československo-sovětského přátelství.
Příběh Petra Prokopa vypráví o překonávání překážek, o bezohlednosti na cestě k bohatství, o měřitelnosti hodnoty lidského života materiálním bohatstvím a o mlýnech, které nepřestávají mlít.
Píše se rok 1997 a jižní Moravu sužují katastrofické povodně. Ve stínu všepožírajícího živlu navíc dojde v Hodoníně k vraždě. Mrtvolu krásné dívky najde v lese parta dětí a rozhodne se vypátrat viníka.