Nejprodávanější knihy - říjen 2025
psychologie

Alfred A. Tomatis (1920-2001) byl světoznámým lékařem, odborníkem na v oblasti ušního, nosního a krčního lékařství a badatelem v oblasti akustiky. Je autorem alternativního lékařského postupu založeného na slyšení a poslouchání.

Jak nás formuje zděděné rodinné trauma a jak je překonat.

Začínající psychiatr či terapeut může jen stěží získat cennější inspiraci než souhrn životních zkušeností renomované kolegyně, která k celé problematice přistupuje velmi fundovaně, ale zároveň s pokorou a přiměřeným odstupem.

Kniha známého polského psychologa, psychoterapeuta, spisovatele a buddhisty Wojciecha Eichelbergera přeložená do češtiny se snaží nabídnout pomoc mužům, kteří vyrůstali bez mužských vzorů, a vylíčit v čem spočívá „zrada“ rodiče.

Kniha přináší komplexní přehled základních aspektů tradiční metody komunikace nazývané poradní kruh (angl. council). Autoři nás provází praxí poradního kruhu v různých cílových skupinách a odkrývají jeho význam pro různé oblasti života.

Dětský psychiatr Bruce Perry měl v terapii děti, které zažily nepředstavitelné hrůzy: přežily genocidu, byly svědky násilných činů, dospělí je zavírali do skříní či klecí, byly oběťmi násilí v rodině.

Zkušený německý terapeut Heinz-Peter Röhr se ve své knize zabývá osobitým způsobem vzniku této poruchy, jejím průběhem a naznačuje možnosti jejího překonání. Za východisko si autor zvolil kuriózní pohádkový příběh bratří Grimmů "Železná kamna".

Vnitřní kritik je ta složka nás samých, kterou jsme v dětství vytvořili, aby nám pomohla adaptovat se na okolí a uchránila nás před studem a bolestí. Zvnitřnili jsme si ji mnohdy natolik, že už si její působení ani neuvědomujeme.

V této provokativní knize Anita Phillips inteligentně zachraňuje masochismus před klinickým diskurzem, který jej nazývá patologickou chorobou, a navrací jej do kontextu odlišné lidské zkušenosti a uměleckého vyjádření.

Kniha z roku 1901 je založená na výzkumech chybných úkonů (zapomínání, přeřeknutí, chybné čtení, přepsání, přehmátnutí atd.). Ty lze podle Freuda racionálně vysvětlit jako produkt činnosti nevědomí, a vyloučit tak pouhou náhodu.