V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi mnohdy přežívá chápání Stalina jako architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Nový, už 14. díl Toulek českou minulostí líčí složitou, avšak překvapivě úspěšnou cestu mladého českého společenství až k ustavení samostatného státu Čechů i Slováků.
V první části seznámí kniha čtenáře s životem V. Priessnitze (1799-1851), průkopníka novodobé přírodní léčby a jím založeným prvním vodoléčebným ústavě na světě – dnes Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. ...
Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung).
Z poddaného šlechticem – tak lze stručně opsat životní příběh Jiřího Albrechta Zbudovského z Rovné Hory (*1604), kteý se z poddanských poměrů přes vrchnostenskou službu vyšvihl až na erbovního měšťana pražské Malé Strany a úředníka desk zemských.
Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí.
Vydejte se na toulky českou minulostí a seznamte se s událostmi a významnými osobnostmi, které se nesmazatelně zapsaly do dějin. Jak probíhala korunovace králů na český trůn?
V posledním textu, který ještě stihl sám připravit k vydání, se světoznámý medievalista Jacques Le Goff (1924-2014), obrací k metodickým principům historické práce se zvláštním zaměřením na otázku předělu mezi středověkem a renesancí.
Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.
Krajina zemí Koruny české je hustě popsanou knihou, do níž generace našich předků vkládali další a další listy. Ze stránek časů minulých i nedávných před námi defilují zhmotněné symboly – tvrze, hrady a zámky.
Monografie Bohumila Jirouška se věnuje významnému českému historikovi z první poloviny 20. století – Karlu Stloukalovi (1887-1957). Dnes se většinou jeho jméno vybaví především historikům, kteří se zabývají česko-vatikánskými vztahy v minulosti.
Kniha, jež volně navazuje na autorovu úspěšnou „šlechtickou trilogii“, vypráví osudy potomků šesti českých šlechtických rodů, kteří se od roku 1989 opět aktivně účastní života české společnosti nebo se sem pravidelně vracejí.
Předkládaná kniha je druhým výstupem několikasvazkového komplexu,
který na materiálu umělecké kultury především českých zemí zkoumá v
interdisciplinárním dialogu nejrozmanitější projevy „totálních“ forem a
rámců, které provázejí éru modernity.