V království, kde Hlavy vládnou a Ruce trpí nespokojeností, se zdá, že spravedlnost zmizela. Proč se Hlavy povyšují nad Rukami? A jak může malá holčička změnit svět? Myšlenky Simone Weilové přináší do tohoto příběhu otázky o moci a spravedlnosti...
Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia.
Současná společnost čelí řadě morálních problémů, pro něž není jednoduché nalézt uspokojivé řešení. Mnozí etikové se shodují, že morální normy vymezující správné a nesprávné jednání by měly reflektovat morální intuice.
Básník Paul Celan je pro svou originální práci s jazykem zdrojem údivu, který je počátkem filosofování. Proto se k němu filosofové opakovaně vracejí v pokusu vyrovnat se s jeho básnickým dílem.
Dílo C. S. Lewise zůstává zahaleno tajemstvím. Ačkoliv má stamiliony vděčných čtenářů, jeho způsob myšlení je zvláštní a ojedinělý. Je autorem více než padesáti knih, mezi kterými najdeme sbírky básní, odborná pojednání, soubory esejů a kázání.
Tak jsme tady, Mojžíši!!! je komiksový průvodce zaslíbenou zemí i pro ty největší neznabohy. Volně navazuje na knihu a deskovou stolní hru Už tam budem, Mojžíši?, která vypráví příběh vyvedení Židů z Egypta.
Studenti a kolegové Miroslava Petříčka vydali u příležitosti jeho životního jubilea počet z vlastního myšlení a bádání, které se po jeho vzoru pouští do této riskantní oblasti.
Palsova kniha se ihned po svém vydání v Oxford University Press stala vyhledávaným úvodem do studia náboženství a dnes je na světových universitách pokládána za osvědčenou učebnici, z níž čerpají své znalosti studenti religionistiky i dalších oborů.
Tak pravil Zarathustra
Proslavené tvrzení o tom, že „Bůh je mrtev“, pochází z této, zřejmě nejproslulejší knihy
německého filozofa a básníka Friedricha Nietzscheho.
Kniha ukazuje různé koncepty dějin filosofie jako alternativy určení filosofie, je záměrně provokativní až subverzní, ne však alternativní po způsobu záhadologů a podobných „alternativců“.
Záznamy snů německého filozofa, muzikologa, sociologa a estetika Theodora W. Adorna (1903-1969) jsou často bizarní, někdy dokonce komické, odhalují jeho surreálné i erotické představy, ale i motivy z rodinného prostředí.
Škvíry existence polské filosofky Jolanty Brach-Czainy jednoznačně patří k nejvýznamnějším filosofickým či šíře humanitním polským spisům nejméně za poslední půlstoletí.
Edmund Husserl vytyčil nové filosofické téma: pole samotné zkušenosti. Když Emmanuel Levinas hovoří o Touze a Druhém, jakým zkušenostem tato okázale pronášená slova vlastně odpovídají?
Tisíc plošin je vrcholným dílem autorského týmu Gillesa Deleuze a Félixe Guattariho a zároveň jedním z nejvýznamnějších teoretických textů, které ve dvacátém století vznikly.
Kdo jsem? Kde stojím? Kam bych se měl posunout? To jsou otázky, které si mnoho lidí klade v kritických momentech svého života – často zmiňovaná „krize středního věku“ je pouze jedním z nich.