Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.
Vyhlášení všeobecné školní povinnosti v českých zemích v roce 1774 v rámci habsburské monarchie bylo prvním krokem na cestě školy k všeobecně respektované instituci.
V dnešní době lidé již moc neznají původní lidové zvyky, které dodržovali jejich předkové o svátcích a slavnostech. Kniha Rok ve starodávných slavnostech našeho lidu svým čtenářům přiblíží, jak dříve probíhaly významné svátky a slavnosti.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi mnohdy přežívá chápání Stalina jako architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
V první části seznámí kniha čtenáře s životem V. Priessnitze (1799-1851), průkopníka novodobé přírodní léčby a jím založeným prvním vodoléčebným ústavě na světě – dnes Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník. ...
Estetika, pojímaná jako obor kultivující vkus, mírnící vášně a upevňující mravnost, se stala důležitou součástí osvícenského programu rakouské státní výchovy (Nationalerziehung).
Z poddaného šlechticem – tak lze stručně opsat životní příběh Jiřího Albrechta Zbudovského z Rovné Hory (*1604), kteý se z poddanských poměrů přes vrchnostenskou službu vyšvihl až na erbovního měšťana pražské Malé Strany a úředníka desk zemských.
Dosud česky nikdy nevydané vzpomínky německého stíhače z 2. světové války. Válečné paměti Assiho Hahna, poprvé vydané v roce 1951, jsou především svědectvím o jeho životě v sovětském zajetí.