Nejprodávanější tituly - říjen 2025
světové dějiny

Pátek 1. září 1939: sedmnáctiletý Richard Freiherr von Rosen poslouchá v rádiu Hitlerův projev v Reichstagu o útoku na Polsko. Není válkou nijak nadšený, ale jako mnoho jeho vrstevníků jej naplňuje pocit povinnosti a touha osvědčit se.

Kniha přináší komplexní analýzu politické scény meziválečného Československa, především procesů spjatých s prezidentským nástupnictvím. Její předností je, že vychází z důkladného studia archivů a k faktům přistupuje nezaujatě a kriticky.

Osmý díl Erbovní mapy nás zavádí na jihozápad Čech, do podhůří Šumavy. Tudy, přes pásmo hlubokých lesů, procházelo do Čech několik obchodních stezek, střežených pomezními hrady.

Kniha historika Ondřeje Schmidta představuje osobnost Jana z Moravy (zavražděn 1394), nemanželského syna moravského markraběte Jana Jindřicha, vyšehradského probošta (1368–1380), litomyšlského biskupa (1380–1387) a nakonec aquilejského patriarchy.

„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Erudovaný historik a zkušený publicista Vladimíra Liška přináší osobitý pohled na hlavy našeho státu.

Knížka o Brně má jako hlavní téma prusko-rakouskou válku, zejména po stránce jejího dopadu na naše město. Budete překvapeni, kolik fotografií z roku 1866 v knize najdete, přičemž v dané době se fotografovalo téměř výhradně v ateliérech.

Kniha je první souhrnnou syntézou dějin Církve československé (husitské) v období druhé republiky a nacistické okupace. Primárně se zaměřuje na perzekuci a rezistenci tohoto po římskokatolické církvi druhého nejpočetnějšího církevního společenství...

Tetín nesporně patří k významným místům české historie – na počátku 10. století se tu nacházel knížecí dvorec, vdovské sídlo kněžny Ludmily, která tady vychovávala svého vnuka Václava, budoucího českého knížete. Zde byla Ludmila také 15. září 921 zav

Josef Balabán, Josef Mašín a Václav Morávek, tři českoslovenští důstojníci, kteří snad nejvýrazněji zasáhli do českého domácího odboje v první polovině druhé světové války.