Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.
Nejnovější Cílkova publikace je autorsky upraveným přepisem jeho rozhovorů s moderátory Českého rozhlasu 2. Čtenář zde nalezne vysvětlení řady jevů, jako jsou například časté povodně střídané nezvyklými vedry, důsledky těžby hnědého uhlí na severu Čech.
Po obrázkové knížce Pozdrav světu přichází Vít Ondráček ve vydavatelství Nezávislého podmelechovského spolku se svazkem Čtenář Josefa Kocourka. Po čtyři a půl desetiletí se zajímá o pozapomenutého mimořádně nadaného literáta první republiky.
Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká...
Pro většinu Poláků leží Morava ve stínu Prahy a snadno na ni zapomínají. Ne tak básník, esejista a překladatel Michał Tabaczyński, který si tuhle část naší země vybral pro své toulky v dobách pandemie.
Pokračování úspěšné knihy Průvodce králičí norou, která položila řadu otázek a ukázala, že to, čemu jste celý život věřili jako bezpečnému přístavu, je jedna velká lež. Tam, kde předchozí kniha položila otázky, se tato snaží hledat odpovědi.
V této knize osmi esejů se známý historik architektury Christopher Long zabývá významy spisů a designérské práce Adolfa Loose, kulturního světa, do kterého byl zasazen, a toho, jak na něj pohlíželi kritici a veřejnost.
Kniha rozhovorů Petry Procházkové s Rusy – s těmi v Rusku, kteří znají Rusy a vědí, co si myslí; s těmi, kteří svému vůdci stále bezmezně věří; i s těmi, kteří před Putinovým režimem uprchli ze země, ale dokážou nám pomoct pokoušet se pochopit...
Kniha patří mezi klasická díla moderní francouzské filosofie. Henri Bergson předložil Esej v roce 1888 jako svou disertační práci a vydal jej tiskem v Paříži v roce 1889.
Čtení o Josefu Kainarovi obsahuje základní kainarovskou literaturu z let 1940–1972. Jedná se o recenze, glosy, články a polemiky, průběžně reflektující a komentující vydávání jednotlivých básnických knih.
Žijeme v éře superhrdinských blockbusterů, ale zároveň také obrovského nadbytku kritické literatury, která reflektuje všechny aspekty naší reality, samozřejmě včetně samotné populární kultury.
Nejnovější publicistická kniha Moje Rusko. Zprávy ze ztracené země známé ruské novinářky a dlouholeté redaktorky a zvláštní zpravodajky listu Novaja gazeta Jeleny Kosťučenkové velmi věrně odráží hlavní autorčiny reportérské zájmy.
Autor svižně a s humorem, ale přitom s hlubokým vhledem rozebírá procesy, které z jeho milovaného New Yorku udělaly město nablýskaných, ale vyprázdněných mrakodrapů a rostoucí nerovnosti.