Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.
Kniha Rady synovi (Liber manualis ad filium), jejíž autorkou je francká šlechtična Dhuoda, vzniká ve druhé fázi karolinské renesance, kdy je aktivní znalost latiny a literární činnost téměř výhradní doménou církevních kruhů.
Hlavním tématem knihy je teorie a praxe nacistické germanizační a rasové politiky vůči Čechům. Autor porovnává různé koncepty a plány pro „řešení české otázky“, věnuje se snaze o ovládnutí české půdy a přípravě německé kolonizace.
Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byl postupně zaveden přídělový systém na potraviny a jiné zboží, což mělo zásadní dopad na hospodaření místního obyvatelstva.
Tato publikace je určena všem, kteří se zajímají o historii a výsledky námořní plavby, zejména pak těm, kteří se o její dobré výsledky a pověst zasloužili svou celoživotní prací.
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů.
Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce – Svaté Heleny v rumunském Banátu.
Městečko Trochenbrod, v polštině Zofjówka, se od většiny podobných míst ve východní Evropě lišilo pouze tím, že jeho obyvatelé byli až na výjimky Židé a mluvili jidiš.
