Autor ve své nejvýznamnější práci sleduje vývoj magie od jejích předkřesťanských kořenů, přes její křesťansko-pohanskou podobu v období vrcholného a pozdního středověku až po její okultistické vyústění v 15. a 16. století.
Etiopská kniha mrtvých je kolekcí deseti souborů zádušních textů, které nesou svébytnou pečeť etiopské esoteriky včetně tzv. manter a ukazují její inspiraci egyptskými, křesťanskými a koptskými prvky.