Hraběnka von Stauffenbergová představuje jednu z nejvíce fascinujících ženských osobností německého odboje, a přesto zcela neznámou. Dne 20. července 1944 ztratila Nina Schenková, manželka strůjce atentátu na Hitlera, muže, kterého milovala.
Kniha je věnována památce vojáků šesti armád - americké, belgické, československé, polské, rumunské a sovětské, kteří se od března do května 1945 podíleli na osvobození Čech a Moravy.
Unikátní kompozice z deníků, pamětí a korespondence českých vojáků z první světové války, doplněná svědectvími jejich příbuzných v zázemí a deníkem novináře Jana Herbena.
První díl, zahrnující léta 1894-1939, je věnován konci období carského Ruska, revolucím 1905 a 1917, budování sovětského státu za Leninovy a Stalinovy diktatury.
Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu.
Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.
Životopisný román zachycuje dramatickou životní dráhu Abrahama Lincolna od jeho mládí a jinošství, kdy si jako kupecký mládenec čtoucí v krámě knihy vysloužil přezdívku "poctivý Abe", přes mužná léta až k jeho zvolení presidentem .
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci.
Autobiografické vzpomínky Berta Hordena na 130 bojových letů. Popisuje jen ty plné akce, rutinní bez jakýchkoliv příhod vypustil. Uvádí pouze své vlastní zážitky. Ostatní piloti 239. křídla zažili obdobná dobrodružství jako on.
Kniha Cesta do pekel je osobní výpovědí významného představitele německé protihitlerovské opozice, Hanse Bernda Gisevia (1904–1974), jednoho z mála, kterému se podařilo uniknout represivnímu aparátu Velkoněmecké říše.
Kniha čtivou a přehlednou formou mapuje životní příběh velkého revolucionáře a diktátora. Základní text doplňují úryvky z projevů a citace komentářů ke Castrovi z pera známých osobností i ze záznámů americké tajné služby.
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
V předkládaném svazku se autorský tým zabývá důležitým obdobím českých i středoevropských dějin, vymezeným počátkem druhého stavovského povstání a třicetileté války v roce 1618 a končícím porážkou Turků před hradbami Vídně roku 1683.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.