Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů.
Rytíři nebojovali jen o vlastní existenci, ale i o budoucnost Evropy, aby se kostely neproměnily v mešity a ti křesťané, kteří přežijí a nevzdají se svého vyznání, se nestali dalšími otroky „náměstka božího posla“, za nějž se sultánové považovali.
Inspirace antickou filosofií, zvláště sókratovsko-platónským momentem, se v díle Jana Patočky promítla do klíčového motivu „péče o duši“, který v různé podobě určoval jeho filosofii dějin od 30. do 70. let.
Zásadní nová všeobecná teorie od autorů knihy Proč národy neuspějí (Why Nations Fail) vysvětluje, proč svoboda v některých státech vzkvétá, zato v jiných podlehne autoritářství nebo anarchii.
Vita Caroli (Život Karlův) je autobiografické dílo Karla IV. Ten v něm zachytil zážitky z mládí, kdy žil ve Francii a Itálii, a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Události následujících let vylíčil už jiný autor.
Noc představuje všeobecně zvláštní či svým způsobem mimoběžný čas s vlastními významy, příležitostmi a nebezpečími, a také politickými, náboženskými, společenskými i hospodářskými důsledky.
Historii Britského impéria od 16. do 21. století. Impérium, které v době svého vrcholu ovládalo čtvrtinu světové populace, čtvrtinu zemského povrchu a téměř všechny oceány ovlivnilo vývoj na ostatních kontinentech.
Adepti služby na četnických pátracích stanicích museli být pro svoji nadcházející činnost náležitě odborně připraveni. Na Ústředním četnickém pátracím oddělení v Praze proto pravidelně probíhaly odborné pátrací kursy...
Čtivá a na širokou veřejnost cílená historie Habsburků v Evropě. Autor se snaží podat čtenáři komplexní pohled na dějiny rodu Habsburků od počátku jejich vzestupu po první světovou válku.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století.
Nejnovější svědectví a informace v záhadném případu, který fascinuje celý svět. V případu Djatlovovy expedice došlo za poslední roky k řadě nečekaných zvratů a odhalení.
Kniha nabízí neotřelý a zneklidňující pohled na zemi v područí charismatického vůdce. Autor sleduje vývoj fašismu od samých počátků až po jeho dopad na současnost a zkoumá, proč se toto hnutí těšilo takové podpoře většiny obyvatel Itálie.