Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Chilský historik se ve své knize snaží vytvořit životopisný portrét generála Pinocheta bez apriorních ideologických východisek. Věnuje se represivní povaze režimu, ale také budování nové ekonomické struktury pod taktovkou mladých neoliberálních ekonomů.
Autor v knize ukazuje jak vznikly starověké megalitické stavby (Stonehenge, Cuzco, Velkém pyramidy Mayů, ad.) a k čemu sloužily, ale všímá si také klíčové role astrologie při jejich plánování a výstavbě.
Po velkém koncertu pro životní prostředí v Římě, který přinesl mnohá překvapení, míří Alea a její přátelé před Koloseum, kde se mají utkat se zákeřným doktorem Orionem.
Přibližně třetinu života prospíme. Víme, že čas strávený spánkem je nezbytný pro náš odpočinek a omlazení, ale co kdyby se tento čas dal využít ještě k něčemu dal- šímu? Co když nám naše sny skutečně něco sdělují?
Základní problém knihy i její metoda jsou filosofické, když přistupují k Pusté zemi jako k textu, v němž T. S. Eliot hledá přijatelný či alespoň uspokojivý modus bytí ve světě ve smyslu moderního řešení tradiční otázky po conditio humana.
Dezinformace a hate speech se staly běžným tématem
našich diskusí. Povědomí o rizicích spojených s těmito
fenomény však roste úměrně s nejistotou, zda jsme jim
schopni porozumět, natož efektivně čelit.
