Druhý díl unikátní trilogie mapuje historii roku 1942, který byl mimořádně významný, ale i
tragický pro čs. odboj. Žádná z publikací, která je v současné době k dispozici, zatím tento
rok nepřibližuje takovým způsobem, jako tato.
Publikace se věnuje významu antické kultury, která zásadně ovlivnila podobu dnešní evropské civilizace. Zvláštní pozornost je zaměřena na řecké vázy – jedinečný doklad řemeslné dovednosti, technologické vyspělosti i společenského života starověku.
V roce 2025 si připomínáme už osmdesát let od konce druhé světové války. Jaro roku 1945 bylo turbulentní dobou plnou protikladů a rozporů, což odrážejí i články, které najdete v Paměti a dějinách 1/2025.
Pyramidy, jež najdeme na všech kontinentech a v nejrůznějších podobách. Zdá se, že spočítat byť jen přibližně jejich množství, je nemožný úkol. Proč umístily staré národy do krajiny bezpočet těchto staveb?
Třináctý svazek Bitev a osudů válečníků je věnován válkám risorgimenta, boje za italskou nezávislost. Ze strany rakouské říše se jednalo o udržení Lombardsko-benátského království, které se začalo hroutit v revolučním roce 1848.
Středověká archeologie objevila velké soubory středověkého skla, které změnily hodnocení úlohy této komodity ve středověké domácnosti. Vyhodnoceny byly nálezy ze sedmi parcel historického jádra Chrudimi ze 13. - 17. století.
Svazek zpřístupňuje badatelům poněkud nedoceněný pramen z počátku 16. stolení. Jde o soupis písemností uložených v archivu České koruny na Karlštejně, který se rozhodly sepsat šlechtické stavy po dokončení zemského zákoníku ...
Tajemství znaků, které vyprávějí dějiny severní Evropy.
Runy nejsou jen písmem – tyto prastaré znaky tesané do kamene a vyřezávané do dřeva či kovu uchovávají příběhy celých národů, jejich víru i každodenní život.
Kniha je souborem studií představujícím práci řady badatelů, kteří jimi volně navázali na stejnojmennou mezinárodní konferenci v roce 2021, pořádanou k 1100. výročí mučednické smrti svaté Ludmily.
Východní Evropa možná nikdy neexistovala. Je to spíše označení území, jemuž Západ moc nerozumí, případně zkratka pro příliš složitou a komplexní minulost. Každý proto z východní Evropy svým způsobem uniká...
Mezi lidmi, kteří se blíže zabývají dějinami napoleonských válek, bychom pouze s obtížemi nalezli někoho, kdo by neslyšel o bitvě u Somosierry a o událostech, které se odehrály 30. listopadu 1808 téměř před branami španělského hlavního města Madridu.
Jaký byl svět před sto lety? Současným čtenářům jej poutavě přibližuje výbor důležitých a zajímavých historických dokumentů z počátečních let první republiky (1918–1925).
Oheň nás vymanil ze zvířecí říše Zemědělství nás přimělo chtít pořád víc Peníze nám daly nový smysl života Věda z nás učinila hrozbu Proč homo sapiens přežil, zatímco ostatní druhy lidí vymřely?