Teoretický fyzik a podmanivý vypravěč Carlo Rovelli nás vezme na výpravu do nitra černé díry. Překročíme její horizont, ponoříme se do temného trychtýře a sestoupíme až na samé dno této trhliny ve vesmíru, kde končí čas a prostor.
Po staletí lidé snili o světech obíhajících vzdálené hvězdy. V 90. letech minulého století umožnil technický pokrok, aby je astronomové detekovali. Dnes známe tisíce potvrzených exoplanet, tedy planet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.
Držitel Nobelovy ceny za fyziku a popularizátor Frank Wilczek v knize Deset klíčů k realitě nabízí čtenářům srozumitelný, ale hluboký výklad o naší fyzikální realitě založený na nejnovějších poznatcích moderní vědy.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Autor, přední teoretický fyzik, spolutvůrce smyčkové kvantové gravitace, ale také výtečný spisovatel, se ve své nejnovější knize zabývá tajemstvím času, možná vůbec největší záhadou světa.
Jedním z největších problémů moderní teoretické fyziky je kvantování gravitace, které se snaží propojit tři pilíře moderní fyziky: obecnou relativitu, kvantovou teorii a statistickou fyziku.
Tato unikátní kniha ukazuje, jak jsou geometrické konstrukce, užívané umělci, řemeslníky či architekty po staletí, nejen užitečné, ale i elegantní. Vstupte do světa geometrie bez měření.
Lekce byly napsány především pro ty, kdo vědí jen málo anebo vůbec nic o přírodních vědách, jejich literární styl a obsah však ocení i odborně poučený čtenář.
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil.
Jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie rozvíjí ve své knize hypotézu o tom, že vesmír je prostorově konečný, přestože nemá žádné hranice.