Monografická publikace je věnované jednomu z nejkomplexnějších středoevropských uměleckých environmentů - Rehabilitačnímu oddělení Dr. Dr. českého malíře a vizuálního umělce Zdeňka Berana (1937-2014).
Vychází v roce výročí jeho úmrtí.
První souhrnná kniha o malířce, spisovatelce a ilustrátorce Daisy Mrázkové mapuje rozsáhlé a pestré dílo této mimořádné umělkyně především z perspektivy jedinečné knižní autorské tvorby pro děti.
Muchův Otčenáš vychází ze zednářské, symboliky a z pokusů s mimosmyslovým vnímáním, kterým se Alfons Mucha zabýval v kruhu zájemců o vyšší světy spolu se svým přítelem C. Flammarionem.
Co je to skica? Jak vznikne něco, co ještě před chvílí neexistovalo? Jak se rodí dílo, za jakých okolností a jak se nápad formuje? Co předchází skice a jak samotná situace vypadá?
Melancholie, děs a morbidnost. Od snů a nočních můr k otázkám smrtelnosti, zkaženosti i zkázy, k bohům a příšerám. Tato kniha znepokojuje, staví nás tváří v tvář obavám, strachu a přízračné skutečnosti.
Vincent van Gogh je považován za jednoho z největších světových malířů, jeho dílo mělo obrovský a dalekosáhlý vliv na umění 20. století a zůstalo dodnes vizuálně a emocionálně silné.
Celá Evropa v jedné knize? Že to není možné? Ale je, Nikola Logosová vytvořila úchvatnou galerii všech evropských zemí, jejich přírodních krás, pamětihodností, zajímavostí, jídel, fauny i flóry.
V rozsáhlém rozhovoru Aleše Palána vzpomínají synové básníka, grafika a překladatele Bohuslava Reynka a básnířky Suzanne Renaudové na své rodiče, desítky jejich přátel, významných osobností české kultury, na dětství prožité ve Francii i v Petrkově.
Umění se dá najít na nečekaných místech. Aleš Palán navazuje na své úspěšné knihy o samotářích či městských robinsonech, tentokrát se vydal do ateliérů, dílen a kutlochů a vyzpovídal sedm lidí, pro něž mezi životem a tvorbou není příliš velký rozdíl.
Publikace Stanislav Podhrázský a přátelé je spojena se stejnojmennou výstavou, kterou připravil GASK k uplynulému stoletému výročí narození Stanislava Podhrázského (1920- 1999). Představuje průřez autorovým dílem v souvislostech uměleckého prostředí.
V rušných letech devadesátých se na české výtvarné scéně důrazně přihlásila o slovo nová umělecká generace. V důsledku otevřených hranic měla možnost nejen poznávat, ale také se aktivně zapojovat do dění na mezinárodní scéně.
Téma vizuálního antijudaismu – nenávisti vůči Židům založené na náboženské odlišnosti – a antisemitismu – nenávistných obsahů postavených především na národnostním vymezování – představuje nedílnou součást místních dějin.