Hlas ticha, text čerpající ze starodávné posvátné tibetské literatury, který sepsala Helena Petrovna Blavatská, filosofka 19. století, je syntézou Knihy zlatých pravidel.
Antologie komentovaných překladů ze středověkého arabského súfijského písemnictví představuje tři jeho ústřední „žánry“: biografie velkých súfijských mistrů (tabaqát), slovníky odborného pojmosloví súfijů (istiláhát) a pojednání o mystické Cestě.
Tato kniha je věnována filosofii G. W. F. Hegela, nejdůležitějšího představitele německého idealismu, a vychází u příležitosti dvoustého výročí vydání Hegelova nejvýznamnějšího díla, Fenomenologie ducha.
Historický úvod do filosofie od profesora dějin filosofie na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. Kniha se snaží srozumitelným způsobem poskytnout na minimální ploše maximum informací, a to od nejstarších dob až po osvícenství.
Autor dovede oslovit a zaujmout muže po celém světě svými pronikavými úvahami o křesťanském zrání mužů uprostřed společnosti, která se žene za hodnotami, jež člověka nemohou naplnit, uspokojit, připravit na chvíle krizí a zkoušek.
Greenovo „srdce temnoty“ z roku 1961 rozehrává věčná témata svatosti, povolání, lásky, víry a zoufalství s mistrovstvím, pro něž bývá právem nazýván Dostojevským dvacátého století.