Autor bere čtenáře na poutavý výlet po historii geometrie od starého Řecka po současnost. Důraz klade na elegantní dedukce a ukazuje, že geometrie může být nejsnazší cestou k osvojení ducha matematiky.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.
Naučte se orientovat v prostoru a v čase. Je to lehčí, než si myslíte. V této knížce se společně projdeme vesmírem, lidskou historií, hmotou i vědomím.
V éře velkých dat je snadné podlehnout dojmu, že máme všechny informace, které ke správnému rozhodování potřebujeme. Ve skutečnosti však nejsou data, která máme, nikdy úplná – obvykle jde o pouhou špičku ledovce.
Máte spoustu otázek: o prostoru, o času, o gravitaci, o pravděpodobnosti toho, že v červí díře potkáte své starší já. A všechny odpovědi najdete v téhle knize.
Autora ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci technologií, jež zatím fungují jen ve science-fiction. Ukazuje, jak lze simulovat neviditelnost, číst lidské myšlenky, atd.
Všudypřítomný jazyk hodnocení a bodování zásadně změnil naše vnímání hodnoty a statusu. Vzestup kvantifikace vytvořil a posílil sociální hierarchie a kvalitativní rozdíly proměnil v kvantitativní nerovnosti.
Pro matematiku dvacátého století je příznačné, že její hlavní proud zkoumající a zároveň aplikující nekonečno, byť v bizarních ideálních světech, je založen na klasické Cantorově teorii nekonečných množin.
Kniha se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti v ní odpovídá na otázky jako: Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? atd.
Jak blízko jsou vědci teorii všeho? Co je to Higgsův boson a proč se o něm tolik mluví? Lákala vás vždy astrofyzika, ale neměli jste šanci jí porozumět?
Významný současný britský matematik Marcus du Sautoy nás zve na expedici k hranicím lidského poznání. Budeme při ní hledat odpověď na otázku, zda existují věci, které z principu nemůžeme nikdy poznat.
Ian Stewart k vážnějším kapitolám přihodil pár vtipných historek o slavných matematicích, vše okořenil spoustu odkazů na další podmanivé pátrání online a výsledkem je kniha, od níž se neodtrhnete od první až do poslední strany.