Toto jsou pro demokracii nebezpečné časy. K překonání zloby a nevraživosti vůči politickým a kulturním elitám bude zapotřebí, aby mainstreamové politické strany, podobně jako jejich protějšky po celém světě, přehodnotily svou misi a svůj účel.
Sociologická expedice do nitra vlastní země. Události posledních měsíců mohly v mnoha lidech zesílit pocit, že realita předstihuje možnosti fikce. Podobné pocity však nemusí být dezorientující ani nejsou důvodem k rezignaci.
Publikace vychází z tříletého výzkumu provedeného u subpopulace pražských bezdomovců středního věku. Studie obsahově navazuje na předchozí čtenářsky úspěšnou monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí.
Práce německého historika Andrease Wiedemanna mapuje druhou a méně známou část procesu, při kterém došlo k vůbec největším přesunům obyvatelstva v českých zemích v historii – celkem se vyhnání a znovuosídlování bezprostředně týkalo pěti milionů
lidí
Naše země po listopadu 1989 prožila dynamický vývoj, který radikálně změnil její tvář. Kniha Éra nevinnosti. Česká politika 1989-1997 nabízí ucelené zachycení této zajímavé doby, jejíž někteří aktéři mnohdy utvářejí i dnešek.
Za nejvyšší morální hodnotu zpravidla považujeme nezištnou pomoc. Debata se pak soustředí na otázky, komu bychom měli pomáhat či jak velkou oběť je potřeba přinést.
Marx a Engels měli pravdu, když v Komunistickém manifestu konstatovali, že volné trhy během krátké doby vytvořily vetší prosperitu a více technologických inovací než všechny předchozí generace dohromady.
V zemi, kde je právo na práci zajištěno ústavou, si zkrachovalý pětadvacetiletý student přece musí najít svoje místo pod sluncem – nebo spíš ve stínu, kam soudruzi nedohlédnou.
Rodina je prvním a nejčastějším prostředím, kde se setkáváme s dalšími lidmi, protože člověk je zoon politikon, tvor společenský, jak řekl Aristoteles. Zdálo by se, že v rodině si etiketu nemusíme příliš hlídat. Opak je pravdou.
