V tomto prvním pojednání o stvoření Akvinský se snaží vysvětlit terminologii a představit některé základní principy, které používá v následujících pojednáních Sumy.
V roce 1487 vyšel v Praze u anonymního tiskaře, snad Martina z Tišnova, první český tisk žaltáře, který představuje nejstarší známý záznam čtvrtého překladu žalmů z latiny do staré češtiny.
„Z církve musí stále více vyzařovat duch blahoslavenství, má-li se kolem ní šířit vůně Kristova (srov. 2K 2,15). Duch svatý chce dnes mocně působit v tomto směru, i když to církví otřásá.
Teologická suma je mistrovským dílem středověké teologie, dodnes udivujícím propracovanou architekturou a pronikavostí vhledu. Kdo byl její autor, z jakých zdrojů při svém bádání vycházel a jak ovlivnil vývoj poznání a teologie dalších staletí?
Terapeut, lektor a karmelitán od Pražského Jezulátka. Rozhovor s knězem a psychoterapeutem Petrem Glogarem, organizátorem manželských setkání a vedoucí skupin mužské spirituality, kde se inspiroval prací amerického františkána Richarda Rohra.
"Modlitba musí reagovat na realitu
– na to, co opravdu je. Duchovní život
západní křesťanské církve nejvíce podrylo
odloučení teologie od spirituality, nauky
od praxe."
Tato knížka pojednává o vlastenectví. Jen málokteré téma vzbuzuje v české společnosti tolik emocí a sporů, v současné době snad víc než kdykoli předtím.
Péčí Institutu Plzeňské diecéze Církve českolovenské husitské vyšel svazek překladů z keltské duchovní literatury, který s básnickým citem a zevrubnou znalostí keltské křesťanské spirituality pořídil nedávno zesnulý kněz Martin Gruber.
