Mladá liberecká autorka ve svém básnickém debutu nesmlouvavě a bez odboček míří k podstatě svého sdělení, což může ve čtenáři způsobit nepokoj a zneklidnit ho.
Máte chemii spojenou zejména se školními léty a povinným odříkáváním periodické tabulky prvků? Chemie, v dobách alchymie nazývaná lučba, je sice nádhernou vědou, ale dlouhodobě patří mezi předměty méně oblíbené a prý i těžké.
Váhání, rozvaha a vážnost jsou v pozorováních Anny Řezníčkové (1996) vždy nablízku. Básnířka se obvykle nespokojí s prvním, druhým ani s třetím pohledem.
Dělit nulou nelze, anebo…? Sbírka poezie brněnského autora nepřekračuje žádná tabu. Jen si hraje s myšlenkou, že výsledek nepovoleného dělení se může blížit nekonečnu a také představovat i život sám. A to ve své délce, rozpětí, hloubce i kráse.
Paměti Vladimíra Macury vycházejí vůbec poprvé a jsou doplněné reprezentativním výborem z Macurovy básnické tvorby (vedle sbírky Nehodný kos i další verše z šedesátých a sedmdesátých let). Edičně připravil Michal Jareš.
V Reynkově životě, v jeho snech, úvahách, básních i grafikách často sněžilo. Sníh je námětem mnoha jeho děl, jimž dává prostor a jas. K nim patří i básnická sbírka v próze Had na sněhu.
