Ivo Vodseďálka lze bez nadsázky označit za jeden z neobjevených pokladů moderní české literatury, tedy v tom smyslu, že širším čtenářským vrstvám je autor téměř neznámý.
Pop artové, až dadaistické texty, básně a ilustrace, obrazy, jako reflexe naší doby a nás, s přesahem do věčnosti, kdy srozumitelnost sdělovaného, je přímo úměrná srozumitelnosti čtenáře.
Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.
Ve své páté sbírce Jan Laňka komentuje život kolem sebe. Zaujme už titulní básní Šum v podvědomí, která dala sbírce jméno: Jsem člověk z masa, krve, plno kostí / Ochočen matkou, otcem, společností / A pod tíhou evoluční křivky v grafu ...
Ve veselých říkankách děti uslyší spoustu slov, která začínají na dané písmenko. Na protější straně pak najdou obrázky dalších věcí a zvířátek, jež mohou samy pojmenovat a zjistit, že začínají právě tímto písmenkem. I předškoláci si některé básničky
