Dějiny západoukrajinského Lvova - který byl v minulosti průsečíkem mnoha kultur a jehož dějiny jsou úzce propojeny s dějinami nejen středo- ale i celoevropské civilizace.
Publikace se věnuje hierarchii správy komorních panství v letech 1614–1702 se zvláštním zaměřením na vrchnostenské úřednictvo komorních panství Pardubice, Poděbrady a Kolín.
Znaková řeč je důležitý fenomén mnišství, který existuje již tisíc let. Znaky umožňují mnichům sdělit jednoduchou zprávu i ve chvíli, kdy má panovat ticho. Kniha se zaměřuje na benediktinské a cisterciácké kláštery.
Zavzpomínejte na rok, kdy jste se narodili, nebo který vám utkvěl v paměti. O čem se psalo v novinách, kolik stál lístek do kina nebo jaké byly módní trendy?
Kniha se věnuje literární tvorbě německo-židovských autorů, kteří po druhé světové válce působili v nově vzniklých německých státech – v Německé demokratické republice a ve Spolkové republice Německo – a následně ve znovusjednoceném Německu.
Od roku 1993 probíhá ve Slovanském ústavu AV ČR, výzkum dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Během této doby bylo nashromážděno velké množství životopisných materiálů o ruských emigrantech i jejich vědecké a kulturní činnosti.
„Hedvábná cesta“ byla vzájemně propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie, západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha velkých světových civilizací.
Historik a novinář Peter Vronsky se snaží pochopit, jak nové poznatky o povaze člověka a sklonů k násilí zapadají do lidské historie sahající až do pravěku, což je podle něj klíčem k pochopení podstaty chování sériového vraha.
Kniha německého medievisty Eduarda Mühleho představuje jedinečný pokus o syntetický výklad dějin Slovanů v dlouhé časové perspektivě od 6. do 15. století.
Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život středních odborných škol v Československu v době komunismu na příkladu bývalého Jihomoravského kraje.
Kniha přináší nový, ucelený pohled na obléhání Brna švédskou armádou v květnu až srpnu 1645. Barvité vylíčení dramatického boje o město se opírá o dlouhodobé studium původních archivních pramenů.
Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.
