Nejprodávanější knihy nebo mapy - prosinec 2025
společenské vědy

Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.

V knize Nic není pravda a všechno je možné ukazuje současné Rusko s pochopením, ale zároveň s obavami, které tato zcela nová civilizační mutace vzbuzuje.

Velká obrazová publikace známého českého kulturního antropologa vám přiblíží skrytý a tajemný život indiánů největšího pralesa na světě. Prostřednictvím autorova živého vyprávění zavítáte mezi amazonské kmeny Brazílie, Peru, Ekvádoru a Venezuely.

Máte pocit, že vaše děti ve věku 9 - 13 let chtějí všechno a hned? Slýcháte od nich, že „nutně“ potřebují nový mobil a nemají ponětí, že stojí tolik jako váš měsíční plat? Knížka volně navazuje na předchozí publikaci stejné autorky Kde rostou peníze.

Kniha cambridgeského historika Brendana Simmse je široce založenou a erudovanou studií zabývající se vývojem mocenského zápasu o Evropu v celém novověku od pádu Cařihradu do současnosti.

Respektovaný ekonom Tomáš Sedláček si s publicistou Romanem Chlupatým k debatě přizval amerického anarchistu Davida Graebera, jednoho z vůdců světového hnutí Occupy, ale též uznávaného antropologa.

Elementární učební text, ve kterém autor definuje klíčová sociologická témata. Nové české vydání vychází z posledního, podstatně přepracovaného a rozšířeného rozšířeného anglického vydání z roku 2008.

Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.

Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých.

Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století.