Nejprodávanější tituly - prosinec 2025
umění

Bára Mrázková se v knize Yellow Box, která vychází z její dizertační práce, zaměřuje na materiální a ekologické pozadí digitálního obrazu. Propojuje zde problematiku algoritmické fotografie, těžby vzácných minerálů a infrastruktury technických obrazů

Petr Babák je v českém prostředí známý zejména jako grafický designér, ale často a rád se vyjadřuje také psanou formou. Kniha Pravdivé texty (1997–2023), jejímž editorem je Jaroslav Tvrdoň, představuje výběr z velkého objemu Babákových textů.

Nejnovější kniha esejů Václava Cílka vznikala neplánovaně během covidových let.

Výpravná publikace je věnována dílu klasika českého výtvarného umění Theodora Pištěka. Zaměřuje se na jeho malby, reliéfy a instalace, jež mají souvislost s automobily, motory, jejich součástmi a fragmenty.

V rozsáhlém časosběrném projektu Pohledy z okna mého bytu (1981-2003) vytvořil fotograf a galerista Jiří Hanke jeden z legendárních souborů české fotografie.

Legendární kniha o komunitách českého a moravského undergroundu. Baráky představují klíčový pramen k pochopení toho, jak se český underground formoval, jak přežíval v podmínkách totalitního státu.

Bohuslav Ondráček (1932–1998) byl významným skladatelem české populární hudby před rokem 1989. Vynikal nejen jako tvůrce, ale také jako aranžér, organizátor („manažer se tehdy nesmělo říkat“) a první český hudební producent i nadaný „talent scout“.

Životní příběh Vladimíra Mišíka poprvé v audioknize. Během více než dvaceti let se setkával novinář Ondřej Bezr s Vladimírem Mišíkem a zpracovával rozhovory s ním v knize, která vyšla ve čtyřech vydáních v nakladatelství Galén.

Kolektivní monografie Dějiny umění jsou uměním, kterou k vydání připravila prof. Milena Bartlová, poprvé představuje Václava Viléma Štecha (1885–1974), významnou osobnost českých dějin umění 20. století.

Pavel Sedláček, legendární postava našeho rock'n'rollu, vás ve svém vyprávění provede svými životními vzpomínkami. Bez příkras, bez cenzury, bez úhledné češtiny - protože opravdový rock'n'roll byl vždycky trochu špinavý, neuhlazený a hlavně upřímný.