Kniha o počátcích odporu proti husákovskému režimu, o zneužívání psychiatrie a metodách StB v tehdejší době a o tom, proč dnes česká společnost nechce slyšet pravdu o své normalizační minulosti.
Téměř detektivní pátrání amerického archeologa po příčinách krize a zhroucení první globalizované společnosti lidských dějin ve východním Středomoří na přelomu 13. a 12. století před Kristem.
Nejstarší české dějiny jsou plné otázek. Na řadu z nich tato kniha odpovídá a představuje naši ranou historii v nejširších souvislostech čtivým, zároveň však fakty podloženým vyprávěním.
Slovo „podpovídka“ poprvé užil spisovatel Karel Čapek k označení velmi krátké povídky, obsahující pouze pointu. Přesně taková je i kopa četnických podpovídek, časově zasazených do doby Čapkových Povídek z jedné kapsy a Povídek z druhé kapsy.
Moderní dějiny Japonska představují nebývale jasně vymezené období. Na jedné straně začínají ostrým revolučním startem v podobě restaurace Meidži roku 1868, na druhé straně neméně razantně mizí ze scény s koncem válečné apokalypsy roku 1945.
V šestnácti letech se Josef Lewkowicz stal vězněm číslo 85314 a postupně poznal nelidské podmínky v šesti nacistických koncentračních táborech včetně Osvětimi a Mauthausenu.
