Historik a novinář Peter Vronsky se snaží pochopit, jak nové poznatky o povaze člověka a sklonů k násilí zapadají do lidské historie sahající až do pravěku, což je podle něj klíčem k pochopení podstaty chování sériového vraha.
Hlavním cílem této publikace je na základě historicko-pedagogického výzkumu představit každodenní život středních odborných škol v Československu v době komunismu na příkladu bývalého Jihomoravského kraje.
Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.
Noc představuje všeobecně zvláštní či svým způsobem mimoběžný čas s vlastními významy, příležitostmi a nebezpečími, a také politickými, náboženskými, společenskými i hospodářskými důsledky.
Po předchozí publikaci věnované osadám a vesnicím na levém břehu Vltavy překračuje edice Zmizelá Praha řeku, aby slovem a zejména obrazem pojednala šest desítek lokalit jako Ďáblice, Háje, Hloubětín, Hostivař, Hrdlořezy, Chodov, Kobylisy, Michle aj.
Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“.
Hlavním tématem knihy jsou happeningy Společnosti za veselejší současnost, která působila na konci osmdesátých let 20. století jako jedna z opozičních iniciativ v Československu.
Titul „Krétská epopej“ napovídá, že ústředním námětem knihy je staletý heroický boj řeckých Kréťanů za svobodu proti dobyvatelům a okupantům, kterých se na ostrově v průběhu věků vystřídalo vícero.
Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.
