Nejprodávanější Kniha nebo Mapa - prosinec 2025
filosofie a náboženství

Ginza je základní svatou knihou nazarejců, kteří reprezentují prastarou tradici křesťanství, jež předchází nám známé křesťanství biblické. Obsahuje mytické příběhy o vzniku světa, o křtu Adama a jeho tří synů, o příchodu Spasitele, ad.

Po teoretické studii, v níž se autor zaměřil na výklad života a díla předsokratovského filosofa Empedoklea (Praha 2002), přináší druhý svazek edici všech řeckých zlomků a svědectví, kterou provází paralelní český překlad.

Malovaná knížka Terezy Říčanové, autorky Kozí knížky. Netradičně a přece citlivě vyprávěný příběh o Narození optikou sedmiletého děvčátka.

Řecko-české vydání dvou spisů Dionysia Areopagity, neznámého autora z 5.–6. stol., jehož výklad křesťanské theologie prismatem novoplatónské filosofie výrazně ovlivnil myšlení křesťanského středověku.

Seneca v díle hledá cesty k mravní odpovědnosti cti, vnitřní svobodě a duševní vyrovnanosti, uvažuje o smrti a o přátelství a jeho prospěšnosti a potřebnosti, chválí odpoutání od materiálních potřeb, prosazuje myšlenku o rovnosti všech lidí.

Profesor Carlo Ginzburg v této své práci podnikl vzrušující cestu v čase, aby vyhledal kořeny lidské povahy, chování a myšlení, spojených s čarodějnickými představami a s vírou v reálnou existenci čarodějnického sabatu.

Poznání ambrosiánské bohoslužby může být velmi užitečné, neboť se po celé dějiny rozvíjela v nedalekém sousedství Říma, během vývoje některé prvky z římské tradice přebírala, a jinými prvky naopak římskou liturgii sama obohatila.

Monografie arcibiskupa Arnošta z Pardubic od významné historičky a znalkyně českých církevních dějin Zdeňky Hledíkové vychází v novém vydání.

Na podzim roku 1975 požádala Patočku skupina literárních vědců, aby pojednal o souvislosti mezi fenomenologií a strukturalismem. Přednášky proběhly v soukromí mezi listopadem 1975 a lednem 1976.

V očích moderních lidí jsou hereze považovány za přežitek z dob dávno minulých – něco, s čím se církev již nemusí potýkat. Henryk Pietras SJ dokazuje, že to tak samozřejmé není.