Vimalakírtiho sútra (konec 1. stol. n. l.) patří k raným dílům indického mahájánového buddhismu. Nastiňuje filosofii střední cesty (madhjamaka) a jejím ústředním tématem je dodnes převratná myšlenka neduality vnímání. Ze sanskrtu přeložil Jan Vihan.
Roba Preece a jeho tvorbu charakterizuje celoživotní úsilí o integraci tibetské tradice tantrického buddhismu do západní mentality, psychologické struktury a životního stylu tak, abychom mohli opravdu Zakusit esenci tantry.
Západní eschatologie (1947) — jediná kniha, kterou J. Taubes za života vydal — podává historickou syntézu západního duchovního odkazu z hlediska náboženské apokalyptiky.
Rozhovor s katolickým knězem, entomologem, objevitelem více než pěti desítek nových živočišných druhů a ilustrátorem vědeckých publikací Matúšem Kocianem je unikátním dialogem o člověku v přírodě...
Panna. Vdova. Kněžka. V rodící se křesťanské společnosti kolem roku 400 ženy získávají moc. Autor knihy se ohlíží do minulosti a vykresluje zlomové období emancipace žen a jejich dříve nevídaného zapojení do církevního i společenského života.
Ponořte se do poutavě převyprávěných biblických příběhů, které již po staletí neztrácejí na aktuálnosti a jsou součástí našeho kulturního dědictví. Krásné, bohatě ilustrované, výpravné vydání je jako dělané pro společné čtení dospělých a dětí.
Co mohu vědět? Co bych měl dělat ? V co mohu doufat? V Královci přísný profesor Kant odpověděl na tyto otázky a na několik dalších v tak bláznivý den, že zmeškal svou pravidelnou procházku.
Duchovní cesta, kterou ukazuje Osho, je dobrodružná výprava za poznáním funkcí mysli, nevědomí, podvědomí a vědomí, jejímž cílem je objevení toho největšího pokladu - vlastní přirozené podstaty.
Svazek nabízí uvedení a zároveň kritické zhodnocení dvou nejživějších filosofických směrů 20. století, především v jeho první polovině: analytické filosofie a amerického pragmatismu.
Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům.
Kniha představuje „dějiny Bible“, a to jak dějiny jejího vzniku a utváření, tak dějiny jejího působení, způsobů interpretace a užívání v židovské a křesťanské tradici.
Studie o hluku německého filosofa Theodora Lessinga ukazuje, že se jeho kritický pohled na prožívanou skutečnost netýkal pouze obecnějších okolností, ale že byl prodchnut zájmem o kvalitu života.
Své rozsáhlé válečné zkušenosti s tříděním a interpretací zpravodajských informací zúročil Austin při výuce po roce 1945, kdy se začal věnovat vlastním tématům.
Jak poznat, že se v životě rozhodujeme správně?
Při každém rozhodování, ať už se týká velkých životních výzev, nebo nepodstatných záležitostí, nás ovlivňuje
řada okolností.