Vzpomínky, které malíř a grafik Karel Valter věnoval době svého dětství a mládí napsal v roce 1974. Jeho osobité vyprávění je doplněno nejen dokumentárními snímky z rodinných archivů, ale i řadou autorských fotografií, kreseb, grafik a obrazů.
Mé mámě je devadesát tři, táta umřel v devadesáti. Ze šestnácti mých strýců a tet z tohoto světa nejdřív odešla teta Marika. Bylo jí teprve osmdesát osm, rekordmanem je strýc Bohdan, nedávno oslavil sto dva let.
České drama dnes je knižní podobou devíti rozhovorů s českými dramatiky, které vznikly na základě diskusních setkání autorů se studenty realizovaných na půdě Katedry divadelní vědy FF UK na přelomu let 2010/2011.
Po zveřejnění prvního dílu knihy se objevila řada nečekaných souvislostí a také mnoho otázek. Druhý díl přibližuje svět, který byl nejen těžištěm uměleckého proudu Třetí říše, ale také tvůrčí sféru, která byla Vůdci nejbližší. Literatura faktu.
Od samého počátku své tvorby se autor vyjadřuje prostřednictvím kresby. Jeho současnému kresebnému projevu předcházejí téměř tři desetiletí intenzivního vývoje. Tematika lidských vztahů se střídá s tematikou ekologickou, s básnivými metaforami i s humorem.
Těžiště knížky tvoří nové vydání Bassovy příručky Jak se dělá kabaret? (1917), která je ojedinělým příspěvkem k promýšlení tohoto umění ‘malých forem’ z pohledu a zkušeností aktivního kabaretiéra.
V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této komedie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad. Svazek uzavírá soupis Překlady Kupce benátského na českých jevištích.
Litomyšlské sympozium vizuálního umění startuje prvním ročníkem a jeho ambicí je každoroční konání. Posláním sympozia je koncentrovat pozornost na zajímavé osobnosti, jevy a tendence současného umění.
Svět newyorských barů, místopis hostinců a lokálů ožívá na Ermlových fotografiích nikoli jako pouhý průvodce velkoměstem, ale jako prostor, kde lze zaznamenávat vrstvení času, původní uspořádání věcí, každodenní rituály.
