Soukromý zvukový archiv stále obdivovaného komika Felixe Holzmanna vydal svá tajemství. Je to především téměř pět desítek anekdot v neopakovatelném Holzmannově přednesu a tři jeho dialogy s Františkem Budínem.
Od samého počátku své tvorby se autor vyjadřuje prostřednictvím kresby. Jeho současnému kresebnému projevu předcházejí téměř tři desetiletí intenzivního vývoje. Tematika lidských vztahů se střídá s tematikou ekologickou, s básnivými metaforami i s humorem.
Těžiště knížky tvoří nové vydání Bassovy příručky Jak se dělá kabaret? (1917), která je ojedinělým příspěvkem k promýšlení tohoto umění ‘malých forem’ z pohledu a zkušeností aktivního kabaretiéra.
V úvodní studii se Hilský věnuje vzniku a výkladu této komedie. Následují anglický originál hry a jeho český překlad. Svazek uzavírá soupis Překlady Kupce benátského na českých jevištích.
Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (* 1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka.
Litomyšlské sympozium vizuálního umění startuje prvním ročníkem a jeho ambicí je každoroční konání. Posláním sympozia je koncentrovat pozornost na zajímavé osobnosti, jevy a tendence současného umění.
Práce Mezi Mnichovem a Prahou: umění 19. století, která je dílem kolektivu autorů vedených Taťánou Petrasovou a Romanem Prahlem, se zabývá jednou z evropských metropolí, které v 19. století formovaly české umění.
Svět newyorských barů, místopis hostinců a lokálů ožívá na Ermlových fotografiích nikoli jako pouhý průvodce velkoměstem, ale jako prostor, kde lze zaznamenávat vrstvení času, původní uspořádání věcí, každodenní rituály.
Povídky psali oba autoři původně pro svá jevištní vystoupení. Proto také první dva tituly /Povídky Š+G 1 a 2/ vydal Supraphon v letech l994 a l995 jako výběr z archivních zvukových záznamů inscenací této dnes už slavné dvojice.