Kniha Jindřicha Brože se zabývá bitvami na tomto území a detailně přibližuje čtenáři události dávno minulé. Kniha je doplněna mapami, souřadnicemi GPS a především řadou fotografií v textu v barevné příloze.
Kniha o minulosti i současnosti městského obvodu Plzeň 1 (Roudná, Lochotín, Bolevec, Košutka, Vinice, Bílá Hora). Unikátní srovnání historických i současných fotografií dokumentuje proměny, které naše okolí provází.
Kniha přinese výběr z 23 000 negativů uložených ve sbírkách Národopisného muzea v Plzni. Přibližně 150 snímků, dosud nikde nepublikovaných, přiblíží život ve městě, způsob trávení volného času Plzeňanů či historii podnikání.
Paměťová studia posledních desetiletí se zabývají kulturní pamětí a charakterizují privátní vzpomínky i oficiální prezentace událostí jako kulturní a sociální konstrukt, jako nepřetržitý proces vybavování si a reinterpretace transferu vzpomínek.
Tentokrát nás spisovatel Otomar Dvořák seznámí se starobylým „krajem bechyňským“, jenž kdysi sahal od rakouských a moravských hranic až k pohoří Brdy a k Vltavě nad Prahou.
Mohou vést tajemné stezky i po řece? Určitě ano, ale patrně je tam ještě nikdo nehledal. Buďme tedy prvními a vydejme se nejen po souši, ale i po řece Moravě krajem nazývaným Slovácko.
"Fotografická" procházka po dalším plzeňském obvodě, historické i současné snímky. Kniha volně navazuje na předchozí dvě publikace - "Městský obvod Plzeň 4" (2015) a "Městský obvod Plzeň 3" (2016).
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech.
Spisovatel Otomar Dvořák má k městu osobní vztah, neboť v něm prožil část dětství, znal některé ze zdejších rodáků a vyslechl jejich téměř neuvěřitelné příběhy, z nichž mnohé jsou vůbec poprvé zveřejněny tiskem.
Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám – čtenářům – zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto „zlatého pruhu české země“.
Ve druhém díle nás autor povede od Zlatého tygra, o němž byl díl první, na Nové Město do dalších slavných pražských hostinců, jejichž osudy se proťaly s českými kulturními dějinami a jež tak spoluvytvářely specifickou českou subkulturu.
Jedním z přírodních prvků, které se významně podílejí na utváření městského prostředí Prahy, jsou dřeviny. Kniha se zabývá systematickým popisem památných a významných stromů na území hlavního města.
Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří.
